Prazvláštní zvířata na planetě II


Kostižerka (Osedax) – tento jen nÄ›kolik centimetrů dlouhý Å¡tÄ›tinatý Äerv byl objeven teprve na poÄátku 21. století, a to u bÅ™ehů Kalifornie. A najdeme u nÄ›j hned tÅ™i zvláštnosti:

  • za prvé se živí pouze tukem z kostí velryb, a dalších uhynulých moÅ™ských zvířat
  • za druhé je zajímavý způsob, jímž kostižerka pÅ™ijímá potravu – nemá totiž trávicí trakt, ale jakási vlákna, jež doslova vrůstají do kostí koÅ™isti, a tak sají tuk; živoÄich pak následnÄ› tuk tráví pomocí bakterií, které s ním žijí v symbióze
  • také rozmnožování kostižerek je nanejvýš podivné – sameÄci žijí uvnitÅ™ vÄ›tších samiÄek a dodávají jim spermie; to je jejich jediný úkol. OplodnÄ›ných vajíÄek je spousta a z nich se líhnou larvy, které se snaží uchytit na kostÅ™e uhynulé velryby. A protože takových koster zase v oceánu příliÅ¡ mnoho není, velká Äást larev nepÅ™ežije. A nyní pozor – jestliže se larva uchytí na velrybí kostÅ™e, vyroste z ní samiÄka. Když se vÅ¡ak na larva pÅ™ichytí na dospÄ›lou samiÄku, stane se z ní sameÄek, který do samiÄky vroste a celý cyklus se opakuje.

Osedax  braziliensis

 

Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum) – živoÄich, jehož Äesky nazýváme vodní dráÄek. Vyskytuje se ve dvou mexických jezerech, a to Lago de Xochimilco a Lago de Chalco. V souÄasnosti je tento obojživelník zákonem chránÄ›ný, ovÅ¡em byly doby, kdy byl axolotl konzumován a obchodován jako potravina. Axolotl mexický je neotenický druh, což v podstatÄ› znamená, že se jedná o larvální stadium, ovÅ¡em s rozmnožovací schopností. Axolotl je asi 35 cm dlouhý, má ÄtyÅ™i nohy a ocas. Jeho tkánÄ› jsou schopny znaÄné regenerace. Je masožravý. V přírodÄ› má obojživelník tmavší barvu, ovÅ¡em v zajetí je bílý až narůžovÄ›lý.

 

Axolotl v ZOO

 

RypoÅ¡ lysý (Heterocephalus glaber) – tento africký hlodavec o velikosti asi 10 cm by vám asi nepÅ™ipadal jako roztomilý mazlíÄek. Tito tvorové žijí pod zemí, a jsou na tyto podmínky plnÄ› adaptováni. Sdružují se v takzvaných podzemních koloniích a rodí jen jedna samice, královna. Ostatní fungují jako dÄ›lníci, tedy je to obdobné jako u hmyzu. TÄ›lo rypoÅ¡e je – jak již název napovídá – téměř holé, jen s nÄ›kolika ojedinÄ›lým chlupy. Barva kůže je narůžovÄ›lá Äi žlutavÄ› bílá. Na kůži nemá žádné receptory bolesti, což znamená, že bolest necítí. Jeho způsob termoregulace a pomalý metabolismus způsobují, že se dožívá pomÄ›rnÄ› vysokého vÄ›ku, cca 20 let. Na svých krátkých nožkách se rypoÅ¡ pohybuje stejnÄ› tak rychle dopÅ™edu jako dozadu.